KOKTAVOST /BALBUTIES U DĚTÍ
Koktavost (balbuties) řadíme společně s breptavostí (tumultus sermonis) do poruch plynulosti řeči. Krátkým obdobím neplynulosti, kdy se nejedná o koktavost, si projde až 25 % dětí. V tomto případě často hovoříme o vývojové neplynulosti.
U dětí se za kritické období dá označit věk kolem 3,5 roku dítěte, kdy se nejčastěji začínají objevovat příznaky koktavosti. Koktavost může vzniknout kdykoliv během dospívání, ale její vznik později než kolem 6. roku věku dítěte je spíše vzácností.
V raném dětství je incidence stejná jak u děvčat, tak u chlapců.
Koktavost se objevuje ve všech jazycích, kulturách i historických obdobích lidstva. I přes velký pokrok není koktavost plně probádanou oblastí logopedie.
PŘÍČINY
Existovalo a přetrvává mnoho různých názorů na příčiny vzniku koktavosti. Dříve se vina nejčastěji sváděla na úlek, šok, napodobování nebo nějaký negativní zážitek. Dneska víme, že tomu tak není. Nejaktuálnější pohled na příčiny koktavosti opíráme o tzv. multifaktoriální model. Jedná se o součinitel více faktorů, kde nejčastěji najdeme genetickou predispozici. Pravděpodobné je oslabení konkrétních vazeb mezi mozkovými centry, dále svoji roli hrají jazykové kompetence dítěte a jeho osobnostní předpoklady, jako je temperament a osobnost. Následně se jako faktory posilující a fixující mohou přidat reakce rodičů a okolí na koktavost u dítěte.
PŘÍZNAKY
Koktavost má tři skupiny symptomů, kterými jsou:
dysfluence, tedy neplynulosti v řeči: repetice, prolongace, blok,
nadměrná svalová námaha,
psychická tenze způsobená negativní reakcí na zadrhnutí.
První příznaky koktavosti uslyšíme v mluvním projevu a jsou to především repetice (opakování) jednoslabičných slov, první slabiky či písmene ve slovech. Počet opakování ve slově a počet neplynulých slov v poměru ke slovům plynulým je pro nás důležité diagnostické vodítko, protože mezi 3. a 4. rokem se může vyskytovat i takzvaná vývojová neplynulost. Vývojová neplynulost je dočasný fyziologický stav, který se projevuje v začátcích stejně jako koktavost, tedy opakováním slabik a slov. Stav je často způsoben prudkým nárůstem jazykových kompetencí dítěte obvyklých pro tento věk a dosud nedostatečnou kapacitou tyto procesy kontrolovaně zvládat. Dítě si neplynulosti ve většině případů neuvědomuje, a proto na ně nereaguje zvýšeným úsilím o dosažení plynulosti či negativním vnímáním sebe samotného.
První stadium koktavosti pojmenováváme jako koktavost incipientní, během níž se může klinický obraz měnit. Opakování je častější a delší, k repeticím se může přidávat i jiný typ neplynulosti, jako je protáhnutí začátku slova (prolongace) a někdy i blok, kdy dítě není schopné pokračovat nebo začít mluvit a navenek se projevuje tichou pauzou, ve které vidíme, že se dítě snaží o verbální projev. Pokud nezahájíme terapii včas, nebude vedena správně nebo efektivně, může se postupně k neplynulostem přidávat také nadměrná námaha pozorovatelná ve svalovém napětí, nepřirozená artikulace a psychická tenze v podobě netrpělivosti, vyhýbání se zrakovému kontaktu a frustrace.
Pro toto rané období je důležité vědět, že zhruba u čtvrtiny dětí ve věku kolem 3,5 roku se na krátký čas může vyskytnout období dočasného fyziologického výskytu neplynulostí (výše popsaná vývojová dysfluence).
Fixovaná koktavost se vyskytuje zhruba mezi 7. a 13. rokem. Stoupá nadměrná námaha a jsou pozorovatelné častější bloky a tlačení hlásek. Psychická tenze se zrcadlí ve vyhýbavém chování, strachu a rozpacích.
DŮSLEDKY
Vzhledem k tomu, že koktavost není pouze o neplynulosti, mohou její důsledky sahat do mnoha sfér. Je nutné ale zmínit, že velmi záleží na přístupu rodičů, okolí dítěte a taky na samotném dítěti. Koktavost má několik stadií, a i ty se v důsledcích liší. Koktavost může zapříčinit vyhýbavé chování, kdy dítě raději nepromluví, než aby bylo neplynulé nebo si nekoupí zmrzlinu, na kterou má takovou chuť. Ve své řeči může opisovat slova, aby nemuselo říct to určité, u kterého má obavu nebo vkládat embolofrázie. Děti s koktavostí jsou mnohdy velmi introvertní, nemají mnoho kamarádů a straní se. Koktavost může mít dopad i na psychickou stránku dítěte s čímž se pojí všechny již zmíněné důsledky. Nejtěžším důsledkem je logofobie.
LÉČBA A REHABILITACE
Vzniklo již nepřeberné množství různých terapií a bohužel žádná není univerzální a aplikovatelná pro každý případ. Důležité je, aby se terapie věnovala všem oblastem symptomů.
Nejužívanější terapeutické postupy jsou založeny na následujících principech:
Fluency shaping - zde se pracuje primárně se zpomalením tempa řeči a měkkým hlasovým začátkem slova. U nás se využívá například metoda fonograforytmiky.
Stuttering modification - provádí balbutika od seznámení se s vlastní koktavostí přes odstranění strachu až ke kontrolované plynulosti.
Při výskytu výše zmíněných symptomů je nezbytné být obezřetný a stav nepodceňovat. Pokud se stav neupraví nebo dochází ke zhoršení, je nutné vyhledat logopedickou pomoc, kdy bude provedena důkladná diagnostika obtíží s doporučením co dělat dál.
Čím dříve je případná terapie koktavosti zahájena, tím je rychlejší a má lepší výsledek.
Indikací k návštěvě klinického logopeda jsou tyto případy:
vaše dítě je neplynulé pro časté, vícenásobné opakování slabik,
protáhnutí začátku slova,
dítě nemůže slovo vůbec říct,
zadrhávající je chlapec,
v rodině se koktavost vyskytuje,
stav přetrvává ve stejné rovině nebo se zhoršuje,
neplynulost se odráží i v chování dítěte,
pokud jste vy sami se stavem znepokojeni.
Reakce rodiče na neplynulost je klíčová. Dítě neokřikujte, nenuťte ho do opakování slov nebo vět, nepřipomínejte mu, že se zadrhlo a buďte trpěliví. Je potřeba, abyste dítěti naslouchali, aby mělo dostatek prostoru k vyjádření a cítilo se bezpečně. Neplynulost dítěte na druhou stranu nemá být tabu, ale je vhodné vést s dítětem rozhovor o jeho obtížně tvořených slovech ve smyslu jeho maximální podpory, přijetí, dát mu najevo naše porozumění a pomoci mu stav pochopit přiměřeně jeho věku a schopnostem, například jako proces učení se nových slov.
V indikovaných případech se jeví jako vhodná spolupráce klinického logopeda a psychologa.
Cílem terapeutického úsilí je, aby se porucha plynulosti řeči upravila, případně, aby z dítěte vyrostl zdravý, sebevědomý člověk, bez negativní reakce na vlastní neplynulosti.
Zdroj: Asociace klinických logopedů ČR
